|
|
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
|
|
Twitter as an additional battlefield? Analysis of Israel Defense Forces' social media campaign during the Great March of Return
Plíštilová, Tereza ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi narativy a rámováním událostí a do jaké míry s nimi rezonuje vizuální obsah v podobě snímků a videí. V této práci zkoumám, jak Izraelská armáda rámovala protesty v Gaze, také známy pod názvem Great March of Return, v období mezi 30. březnem 2018 až 30. březnem 2019 na sociální síti Twitter. Během analýzy jednotlivých tweetů aplikuji prvky rámování dle Entmana (1993) a zaměřuji se na strategické narativy, které Izrael v současné době využívá. Mezi tyto narativy se řadí zejména narativ Izrael jako jediné demokracie na blízkém východě, Izrael jako "startup nation" a centrum technologického pokroku, a nakonec Izrael jako vůdce v boji proti islámskému terorismu. V teoretické části se také zabývám předchozími výzkumy a studiemi zabývajícími se sociálními médii a jejich využíváním vojenskými silami. V analytické části identifikuji jednotlivé rámce (frames), které Izraelské armáda opakovaně používala během protestů v Gaze ve zkoumaném období. Každý identifikovaný rámec (frame) je doprovázen vizuálním obsahem ve formě fotky či videa a pokud jsou k dispozici, tak také strategickými narativy.
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
|
|
The Evolution of EU Foreign Policy towards Israel: Wars in Gaza 2008/2009 and 2014
Zdrálek, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Práce se soustředí na dva fenomény: zahraniční politiku EU a vztah EU-Izrael. Metodologický přístup je tedy dvojí. Prvním ústředním bodem práce je vývoj samotné zahraniční politiky EU, se zvláštním důrazem na situaci předtím a poté, co Lisabonská smlouva nabyla účinnosti 1. prosince 2009. Druhým ústředním bodem práce jsou dvě kvalitativní analýzy operace Lité olovo (2008/2009) a operace Ochranné ostří (2014), které srovnávají reakce unijních institucí s reakcemi dvou "pro- izraelských" členských států EU (Německo a Česká republika) a dvou "proti-izraelských" členských států EU (Francie a Švédsko) na každý konflikt. Teoretický přístup práce je odvozen od teorie normativního institucionalismu, kterou rozvinul Daniel C. Thomas. Na základě této teorie práce dochází k závěru, že [1] vzrůstající síla unijních institucí má mírnící efekt na ostrou rétoriku členských států, a že [2] institucionalismus, akcentovaný reformami provedenými Lisabonskou smlouvou, přeměňuje celý koncept zahraniční politiky EU, protože jednotlivé členské státy vnímají společné jednání jako vnitřní hodnotu a preferují konzistenci a koherenci při tvorbě politik napříč všemi tématy i časem. Na základě kvalitativní analýzy prohlášení EU k oběma konfliktům pak práce dochází k závěru, že [3] navzdory všeobecnému vnímání, naznačujícímu...
|
|
|
Druhá libanonská válka versus válka v Gaze
Hájek, Jan ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Fuxa, Filip (oponent)
Diplomová práce Druhá libanonská válka versus válka v Gaze- komparace izraelského postupu se zabývá dvěma posledními konflikty, které Izrael vedl. V roce 2006 válčil s šíitským hnutím Hizballáh a na přelomu roku 2008/2009 se sunitským Hamásem. Diplomová práce se převážně zaměřuje na izraelskou stranu, porovnává a určuje bezprostřední příčinu nejprve izraelského vojenského "neúspěchu" v bojích s Hizballáhem na jihu Libanonu s izraelským vojenským úspěchem v bojích s Hamásem v pásmu Gazy v operaci Lité olovo. Ze tří zkoumaných příčin: izraelské politické a armádní velení, připravenost izraelské armády-vliv EBO a připravenost Hamásu a Hizballáhu na konflikty, následně určí bezprostřední. Jako východisko pro svou analýzu izraelského vojenského neúspěchu v Libanonu a následného úspěchu v Gaze využiji teorii založenou na účinku, kterou Izrael zahrnul do své vojenské doktríny před Druhou Libanonskou válkou. Teorie poskytne rámec pro pochopení procesů, které vedly k libanonskému neúspěchu.
|
|
|
Dopady izraelského stažení z pásma Gazy na vývoj izraelsko-palestinských vztahů
Pešková, Sára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dopadu izraelského stažení z Gazy v roce 2005. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. První část se zabývá vybranými tématy izraelsko-palestinského konfliktu do roku 2005, a to historickými mezníky, především první izraelsko-arabské válce a Šestidenní válce, mezinárodněprávním statusem Gazy, na který neexistoval konsenzus a politikou židovského osadnictví. Praktická část se konkrétně věnuje procesu stažení a jeho dopadů na izraelsko-palestinské vztahy, zejména na ekonomickou situaci a život Palestinců v Gaze. Důležitá pozornost je věnována současné situaci vzájemných vztahů a budoucnosti pásma Gazy. Práce je doplněna obrázkovou dokumentací, vybranými rezolucemi OSN a statistickými daty.
|
|
| |
host ::
RSS.